Jedno z nejstarších plemen psů – mopsové, kteří k nám dorazili až ze staré Číny, jsou silně vázáni na svého majitele. Jedná se o společenské a kamarádské plemeno, které je i přes své spíše malé rozměry dostatečně sebevědomé. Kompaktní tělo mopsů nám tak trošku připomíná sumo zápasníky, ovšem co se sportu týče, vynikají mopsové spíše ve sprintu.
Z historie plemene
Tito dynamičtí tvorové se zakroucenými ocásky, velkýma očima a věčnou chutí k jídlu se k nám dostali z Číny, kde již v období dynastie Sung, byli mopsové vyobrazováni, jak žijí u dvora v příbytcích mandarínů, císařových poradců. Vyobrazení z období let 982 – 1227 jasně hovoří o tom, že se jedná o plemeno velmi staré. A v případě, že budeme považovat mopsy za psy, jejichž původ je odvozen od prehistorického torfšpice, dějiny jejich původu budou sahat dokonce až do 10 tisíc let př. n. letopočtem. Cesta mopsů do Evropy mohla v minulosti proběhnout buďto formou daru vladaře jinému vladaři anebo jej možná přivezli na lodi holandští námořníci. Každopádně zmínky o prvních mopsech v Evropě jsou dochovány z obrazů přibližně z roku 1425.
Pozitiva plemene
Bezprostřední a kontaktní pes, který je odrazem chování svých majitelů. Stejně jako v domácím prostředí, tak i venku prokazuje mops tutéž vytrvalost jako jeho nejbližší. Je to velmi inteligentní a také empatický společník, jehož povaha je ukázkou mírumilovnosti a schopnosti vyjít s každým v domácnosti, ať se jedná o člověka nebo zvíře. Děti přímo milují. Pokud se někdo u vás doma bude obávat bouřky, rozhodně to nebude on. Mops se statečně postaví hromům bleskům a doslova si štěkáním vyžádá urychlený konec tohoto nebeského kraválu. Mopsové jsou perfektními psy pro těsné soužití s lidmi. Přesto, že jsou geneticky příbuzní s velkými dogami, jejich rozměr je velmi zajímavý i pro chovatele s omezenými prostorovými možnostmi. Mopsové jsou totiž těmi nejmenšími zástupci skupiny dogovitých.
Negativa plemene
Chcete-li velkého ochránce před zloději nebo jinak zdatného pracovitého psa, mopsa si nepořizujte. Nehodí se ani pro pasení ovcí, ani pro hlídání domu. O jejich využití v lovecké kynologii se dá rovněž úspěšně pochybovat. Ovšem váš intenzivní zájem o výcvik vašeho mopse byt to možná přece jen u některých jedinců mohl pomoci zvrátit. Bouřky se sice nebojí, ale může ho na procházce vyděsit například sněhulák, o kterém může být přesvědčen, že se jedná o strašidlo a vy budete muset jít a sněhuláka obejmout, abyste mu dokázali, že se ho nemá proč bát. Bez kontaktu s rodinou se nebude cítit šťastný.
Popis plemene – typické znaky
Země původu: Čína
Hmotnost: 6,3 – 8,1 kg
Výška: 25 – 28 cm.
Barva: černá, stříbrná, plavá, meruňková
Klasifikace podle FCI: společenské plemeno
Postava: statné svalnaté tělo, malá hlava s plochým obličejem, široký hřbet a krátké nohy.
Srst: jemná, hladká, lesklá, nevlní se.
Povaha: nezávislá, soběstačná, přizpůsobivá, přátelská, přítulná, hravá, společenská, oddaná.
Mopsí zdravotní problémy
Ne každý porod u mopsů probíhá klasickou cestou, v některých případech je třeba provést císařský řez. U plemene je velmi rozšířeno chrápání. U některého psa to může být vážný zdravotní problém, ovšem u většiny z nich je to následek jejich netradičně krátkých dýchacích cest a poněkud zvláštně tvarovaného nosu. Nadváha je dalším zdravotním neduhem mopsů. Vzhledem k jejich malé výšce je třeba dávat pozor na každý pamlsek, který přijmou. Skvělou mopsí dietou je v tomto případě podávání kyselého zelí, jímž nahradíte větší část masa v potravě. V kožních obličejových záhybech a ve vráskách v nosu se mohou někdy uhnízdit bakterie a způsobit zánět. Ten je třeba léčit odborně jako jakoukoli jinou nemoc. Choulostivá místa náchylná k zánětům proto pravidelně raději prohlížejte. Na zuby bývají mopsové choulostiví a jejich čištění se tak stává poměrně náročným úkolem. Vysychání nosní houby je další problém, který však ihned nemusíte řešit s veterinářem. Vidíme-li u psa rozpraskanou nosní houbu nebo nos pokrytý krustou z vydechovaného šlemu, nesnažíme se nic násilím odstranit, ale naneseme na nos jemný a dobře se vsakující balzám nebo lékařskou vazelínu. Častými zdravotními komplikacemi jsou u mopsů oční problémy, například záněty rohovky, nebo oční vřed. Proti většině infekčních nemocí, které mohou mopsy postihnout, dnes již existuje spolehlivé očkování.
Jak pečovat o mopse
Mops je velmi citově poután ke své rodině a svému pánovi. Potřebuje tedy hlavně kontakt se svým člověkem, a to i fyzický. Rád je hýčkám a z výchovného hlediska se můžeme obávat jen jediného, a to, že ho rozmazlíme. Nejeví obvykle žádné známky agresivity, a protože je to plemeno snadno přizpůsobivé, hodí se stejně dobře do rodiny s malými dětmi, jako k seniorům, kteří už neoplývají nadbytkem fyzických sil. Výchova mopse není nijak složitá, přesto, že se jedná o poměrně silnou osobnost. Nesmí se překrmovat, neboť má sklon k obezitě. Při lehkém nachlazení nebo při zánětu mandlí se u něj může projevit takzvané obrácené kýchání. I když jeho projevy vypadají, jakoby lapal po dechu a byl zmítán křečí, nejedná se o nic životu nebezpečného a vždy to poměrně rychle pomine. Jedná-li se o často opakovanou záležitost, vezměte svého psa raději k veterináři. Je-li nutné psa operovat, musí mu být vždy zavedena intubace kvůli snadnému dýchání a po zákroku by ho měl veterinář sledovat stejně intenzivně, dokud se z narkózy neprobere. Mopsové jsou zařazeni mezi takzvaná brachycefalická, tedy krátkolebá plemena. Tato plemena jsou často sužována takzvaným brachycefalickým syndromem, z nichž některé případy končí silnou dechovou nedostatečností. To je důvodem, proč mopsové z organizovaných chovů musejí absolvovat dechové zátěžové testy, aby se dále tyto obtíže nerozšiřovaly v chovech.
Rozhodně pokud vybíráte psa a požadujete, aby vám byl oddán a miloval vás, byl dobrým společníkem nejen vaším, ale i vašich dětí nebo stárnoucích rodičů, pořiďte si mopse. Bude s vámi naladěný na stejnou notu, skvěle se přizpůsobí a nebudou mu na obtíž ani další domácí zvířata.
Zdroj článku: infopes.cz
